Vzdělání není pro každého
Vzdělanost lidí v posledních letech zdatně roste. Je to však dobře nebo ne? Od mala nám bylo vštěpováno, že pokud se nebudeme dobře učit, skončíme pracovat jako popeláři nebo pokladní. Proto mnoho studentů začínají studovat vysokou školu, aby po jejím ukončení získali skvěle placenou práci někde v teple. Jedná se o administrativní pracovníky, IT, právníky, účetní.
Nicméně i když je vzdělanost tak důležitá, nesmíme opomenout lidi a profese, bez kterých by si například takový právník nespravil auto nebo nevyměnil sám žárovku. Kdo by nám každý týden vyvážel popelnice? Kdo by nám uvařil a obsloužil, když se jdeme najíst do restaurace? Kdo nám opraví pračku nebo trubky v koupelně? Každý je šikovný a má vlohy na něco jiného. Někdo miluje psaní a živí se tím, někdo miluje děti a stal se učitelem ve školce nebo škole, někdo chtěl být už od malička policistou.
Všechny profese jsou důležité, aby svět fungoval tak, jak má. Neměli bychom kritizovat prodavačku nebo uklízečku a myslet si, že se špatně učila, a proto dělá tak podřadnou práci. Nikdy nevíme, co se danému člověku stalo a proč vykonává právě tuto práci. Měli bychom si být všichni rovni, ať už jde o doktory nebo o technické služby. I když doktoři museli vystudovat a udělat mnoho zkoušek, aby dostali diplom, potom se jim dostane odměny, na kterou čekali. Naproti tomu takoví odhrnovači sněhu nebo již zmínění popeláři musejí vykonávat svou práci sice bez zkoušek, zato venku-v zimě, v dešti i horku.
Myslím si, že pokud by se takto poukazovalo rovnocenně na všechny profese a zaměstnání a jen s menším platovým rozdílem, bylo by to pro společnost lepší. Kdyby takoví politici dostávali stejný plat a měli stejnou pracovní dobu, jako ostatní lidé ze střední či nižší třídy, skončilo by tolik hádek a zbytečných sporů s otázkou Kde vůbec ty peníze dávají, když jich mají z daní a platu tolik.