Dokud si myši a jim podobní tvorové žijí někde ve volné přírodě, nemáme je my lidé za něco, co by nám mělo vadit. Patří do naší přírody stejně jako ostatní živí tvorové, a ať si tam tedy žijí. Jenže čím více se takoví hlodavci přibližují k lidským sídlům, tím je odlišnější názor na ně. A není se čemu divit. Tito tvorové totiž páchají škody na úrodě i na potravinách, dokážou škodit i na jiném majetku, nejsou zrovna čistotní, a aby toho nebylo málo, ohrožují nás i přenosnými nemocemi, jež od nich můžeme dostat.

A co to znamená? Logicky to, že se jich snažíme zbavit. A když je vidíme někde u popelnic či na jiných místech v našem bezprostředním okolí nebo se nám dokonce vetřou do bytů, restaurací, skladů potravin a podobně, snažíme se jich zbavit. My laikové tedy klademe různé pasti nebo se je snažíme trávit.

Jenže nás tito tvorové nejednou dokážou přelstít a zároveň se i hodně rychle rozmnožují, a proto je jejich amatérská likvidace prakticky nemožná. Jednu myš či krysu ulovíme, a za chvíli je tu další, a obvykle ne sama.

A jak se tedy těchto nevítaných hostů zbavit? Nejlogičtějším opatřením, které můžeme učinit, je zavolat si na ně deratizéry. Protože ti vědí lépe než kdokoliv jiný, jak tyto hlodavce odhalovat a efektivně likvidovat a jak jim zabraňovat v přístupu tam, kde nejsou tito tvorové ani trochu žádoucí.

Ať už je místem deratizace Praha nebo kterýkoliv jiný kout naší vlasti, je deratizace, která je provedena odborně, jedinou nadějí, že se tohoto problému zbavíme. Že nebudeme nikde nalézat ohlodané potraviny a myší trus, že nám nikde nebude tato havěť pobíhat a že od ní nic nechytíme. A o to nám lidem přece jde.

S takovými hlodavci je třeba rázně zatočit, dokud je ještě čas. Protože čím více jich v naší blízkosti žije, tím jsou ‚drzejší‘. A kdo ví, co by jejich enormní přemnožení mohlo nakonec přinést.