Pamatuji si dobu, kdy jsem neměla auto. Chtěla jsem pracovat tak, abych mohla rozvážet pizzu. Mám moc ráda pizzu a říkala jsem si, že by práce s pizzou mě taky moc bavila a byla by pro mě ta pravá. Jsem velkou milovníci pizzy. A tak jsem si řekla, že až dostuduji školu, tak budu rozvážet pizzu. Jenže co čert nechtěl. Vůbec se mi nechtělo podařit udělat řidičský průkaz. A je přece logické, že bez řidičského oprávnění nemůžu ani řídit auto. Navíc jsem si chtěla první najít nějakou brigádu, abych si vydělala peníze na auto. Protože když nemám auto, tak nemůžu pracovat v pizzerii. Taky nemůžu autem rozvážet pizzu, a to pro mě bylo velmi smutné. Můj sen byl mít auto a taky rozvážet pizzu. Jenže jak to mám udělat? Tak když nemám řidičský průkaz.

A neměla jsem ani místo na práci, kde bych si na to vydělal peníze. A tak jsem byla velmi zklamaná. Raději jsem řekla mamince, že půjdu pracovat k ní do práce. Moje maminka je učitelka. A já mám sice jenom střední školu, tak nemůžu nikoho učit anebo vyučovat. Nemůžu ani mít záskok ve škole. A tak jsem ve škole alespoň uklízela. Docela mě to bavilo, vydělala jsem si velké peníze.

A potom jsem konečně si mohla udělat řidičský průkaz. Nevýhoda zase byla, že jsem řidičský průkaz udělala až na druhý pokus a taky jsem si řekla, že mi to ale nevadí. Nakonec všechno dobře dopadlo, Mám řidičský průkaz, mám auto. Takže díky autu můžu rozvážet pizzu. A myslím, že jsem udělala velmi dobře. Tato práce mě moc baví. Navíc je taky velká výhoda, že mám zaměstnanecké benefity, takže má stále slevu na pizzu. Takže já si říkám, že jsem udělala velmi dobře, že jsem si udělala řidičský průkaz, protože díky autu mohu dělat práci takovou, jaká mě nejvíce baví. Nedokážu si představit, že bych pracovala někde jinde. Navíc práce s autem je taky nevšední a nenudím se tam, tak je pro mě ideální.