Podlahové topení jako součást nízkoenergetické stavby
Současná doba nutí mnohé z nás sáhnout hluboko do peněženky a platit drahé energie. Z nich nejvyšší položkou bývají poměrně často výdaje za vytápění. Současné ceny za to, abychom se v zimě mohli ohřát, bývají také důvodem k zamyšlení, jak náklady na teplo srazit na minimum. Jednou z těch reálných je nízkoenergetický dům, jehož součástí je i topení v podlaze.
Podlahové vytápění patřilo již za socialismu k oblíbeným řešením v některých objektech, protože se mělo za to, že jeho přednosti vyváží i pravděpodobnost nějakého obtížně napravitelného defektu. V současné době s moderními metodami vyhledávání úniku vody tato starost prakticky odpadá a my se nyní můžeme plně soustředit na výhody, které toto řešení skýtá.
Nízká teplota vody v topném systému – toto je první zásadní plus. Zatímco vodu v radiátorech potřebujete vyhřát až na 75 stupňů Celsia, u podlahového topení, které bylo k vidění v rámci zastoupení firmy Sunus na veletrhu v Praze, je to mnohonásobně méně. Zde je úspora poměrně markantní a hmatatelná.
Způsob šíření tepla v místnosti – když zatopíte v domě s radiátory, všimnete si jednoho zásadního momentu – z radiátoru se teplo začne ihned šířit směrem ke stropu (teplý vzduch stoupá vzhůru), jenže radiátor je položen tak, že jeho největší topná plocha je svislá, takže odtud teplo stoupá jen úzkým koridorem ke stropu, a teprve odtud zasahuje do dalších částí obytného prostoru. Musíte zkrátka počkat, až se teplo dostane až na druhý konec místnosti, a někdy tam bývá po celou dobu chladněji u země. To je nepříjemné pro toho, kdo má studené nohy, protože si je moc neohřeje.
Teplo na bosá chodidla – u podlahového topení jsou trubky v podlaze rozprostřeny po (téměř) celé ploše místnosti, takže odtud teplo stoupá rovnoměrně a již od prvního okamžiku vnímáte příjemné teplo na nohy. Teplo na bosá chodidla je významný benefit, který si mnozí z vás ani neuvědomí, jde o to, že na chodidlech jsou citlivé receptory, které díky tomu zvyšují obytný komfort značnou měrou.