První poštovní schránky se objevily ve Francii. Od roku 1653 začaly sloužit v Paříži pro vybraný okruh královských úředníků a sdružení, která byla zproštěna plateb poštovného. Teprve o 130 let později byly další schránky na dopisy rozmístěny po Vídni a rok 1817 lze považovat za vůbec první oficiální datum veřejného využívání schránek v monarchii Rakousko-Uherska. Tehdy byla k dispozici vždy jedna dřevěná krabice v blízkosti CK poštovního úřadu.

Běžnou součástí vybavení měst a obcí se tyto boxy na dopisy staly až od června roku 1850. Byly pak postupně rozmísťovány do rušných ulic a nároží, kde se pohybovalo větší množství lidí. Počínaje rokem 1873 byly boxy zřizovány i na domech starostů měst a vesnic a v roce 1899 začal první pražský provoz potrubní pošty, byly k tomu využívány speciální bedny natřené načerveno. Potrubní pošta pro expresní a letecké zásilky byla v provozu prakticky nepřetržitě, změnil se pouze vzhled schránek na červené krabice s modrým a bílým pruhem, délka této sítě byla na konci 20. století přibližně 60 kilometrů. Soustava potrubní pošty v Praze zanikla po ničivých povodních v roce 2002, ale v současné době se interní systémy tohoto druhu odesílání zásilek používají např. v rámci některých nemocnic.

Dřevěné boxy nahradily plechové krabice

Od poloviny 19. století se schránky na dopisy vyráběly již z ocelového plechu, který chránil antikorozní nátěr. Zhruba o 20 let později s rozvojem smaltoven byl nátěr nahrazován smaltovanou vrstvou z křemičitého písku a v té době již byly všechny boxy jednotné. Měly stejný tvar i barevné označení, lišily se pouze svou velikostí podle místa nasazení – větší byly nasazeny ve velkých městech a v místech velkého provozu.

Po vzniku samostatného Československa byla jejich barva modrá a tento styl se udržel až do roku 1963, tehdy se jednotně všechny měnily za nové kusy, jejichž vzhled známe dnes – oranžové s logem spojů . Původní plech později nahradila laminátová konstrukce a u některých byly k dispozici i brašny, které slouží pro automatické vybírání zásilek.